Prvovolič kandidátem, aneb patří mladí do politiky?
Pro starší je stále toto téma tabu. Nedokážou si představit, že o jejich budoucnosti by rozhodoval někdo, kdo má sotva maturitu. Mezi vrstevníky je to téma nepopulární, zvláště, když v tom nevidí nic dobrého. Co to ale znamená být politikem, a jak na takovou situaci nahlížet? Zeptala jsem se tří lidí, kteří se toho opravdu nebojí a i přes svůj nízký věk do toho šli naplno.
Na následující otázky odpovídali:
Jiří Hašek - student 4D
Karel Špecián - osmnáctiletý student maturitního ročníku gymnázia v Karlových Varech
Proč ses rozhodl pro tuto činnost v tak mladém věku?
Mým impulzem byly minulé volby, sleduji politiku od předposledních parlamentních voleb 2017 a štvalo mě spoustu věcí na minulé vládě a nejsem ten typ co jen sleduje sociální sítě a komentuje. To mě vedlo k tomu tyhle věci dělat na přímo.
Přišlo mi to zajímavé, protože má člověk vliv na to, co se okolo něj děje. Sleduje a ovlivňuje, jak se vyvíjí jeho město. Jelikož se věnuji převážně krajské a komunální politice, mám tohle z první ruky. Mým hlavním impulzem bylo, že mladí odchází z Karlových Varů, což mi vadilo. Tak jsem vytvořil vizi pro mladé, aby zůstali.
Jak sis vybral stranu?
ODS mě formovala delší dobu, například děda a nevlastní táta jsou živnostníci, a to jsou právě lidé, kteří mě, nejen politicky, nejvíce formovali. Byl jsem veden i k tomu se o sebe starat sám. Je mi sympatický Petr Fiala a členové našeho místního sdružení ODS v Roztokách. Chvilinku jsem se rozhodoval i mezi TOP09, kde mi ale lidé nebyli tak sympatičtí a vadí mi na ní i ten zcela nekritický přístup například k euru.
K Pirátům jsem se přidal v roce 2020, když jsem vstupoval, byl jsem progresivní pravičák. Rozhodoval jsem se mezi TOP09 a Piráty, ale Piráti byli komunálně aktivnější než TOPka.
Jak ses cítil, změnilo tě to?
Ujasnil jsem si, že jinam, než do ODS bych nešel, hlavně kvůli lidem. Dost mě to vyhranilo vůči lidem z jiné politické sféry. Je to náročné, jelikož mám celou svou bublinu plnou lidí se stejnými názory, a tak nabývám pocitu, že mé názory jsou lepší než těch druhých, za což nejsem vůbec rád. Proto se snažím svou bublinu propichovat a snažit se lidem naslouchat.
Hrozně jsem zlevicověl. Pochopil jsem, že politické projevy nefungují tak, jak se představuje. Pochopil jsem, proč postavit chodník trvá dva roky. Obyčejný člověk se nedostane tolik k tématům lokální úrovně.
Jaké bylo potkat předsedu strany?
Poprvé jsem Fialu potkal na kampani, což bylo velmi příjemné. Dále jsem se s ním potkal na kongresu. Bohužel se svým postavením nemá úplně čas se věnovat vnitrostranické politice na 100 %.
Úplně poprvé jsem ho potkal na kampani v roce 2020. Nejvíce mě překvapilo že to není žádný polobůh, jak jsem si kdysi představoval lidi z vysoké politiky. Připadal jsem si s ním, že je to člověk jako já, kterým akorát využil příležitosti, kterou dostal.
Byla příprava na volby náročná? Jak ses připravoval?
Sněmovní byly trochu méně hektické, i když jsou důležitější. Ve sněmovních jsem se věnoval propagaci jak v Praze, tak ve Středočeském kraji. Na rozdíl od komunálních voleb u nás v Roztokách, při kterých jsem neměl vůbec čas na nějaký osobní život, jelikož jsem se kampani věnoval naplno.
Extrémně náročná. V politice chybí lidé, a tak jsme kampaň táhli ve dvou lidech. Nechci říkat, že se to na tom projevilo, my jsme udělali maximum. Byly to 4 měsíce absolutního zápřahu.
Jaká je tvá momentální funkce?
Jsem člen rady místního sdružení. Momentálně řešíme rozložení komisí v zastupitelstvu.
Jsem mediální spojka pirátů v karlovarském kraji. Dále jsem PR manažer/tiskový mluvčí Pirátů. Zároveň jsem člen komise pro přeshraniční spolupráci a 1. náhradník Pirátů do zastupitelstva Karlových Varů.
Kam bys to chtěl dotáhnout?
Na premiéra (směje se). Chci určitě šplhat výš po žebříčku a za 4 roky se třeba stát zastupitelem. V Roztokách chci stranu více zviditelnit.
To se těžko hodnotí. Na základě toho, jak jsem poznal ve sněmovně prostředí parlamentu, tak věřím, že by mě vyšší politika mohla v budoucnu bavit.
Co na to tvá rodina a přátelé?
Rodiče mě podporují a volili mě, i když to tátu moc nezajímá. I přes rozdílné politické názory mi ale fandí a věří, že to někam mohu dotáhnout. Kamarádi to moc vážně neberou. Ale tím, že jsem se seznámil s lidmi ve straně a stali s z nás přátelé, mám s kým politiku řešit. Dokonce mi pomáhali i s kampaní v Roztokách. Navíc mi můj bývalý spolužák pomáhal s texty na sociální sítě.
Rodiče si velmi přáli, abych se nedostal do zastupitelstva. Hlavně kvůli škole a velkému zápřahu. Od března 2021, co dělám mediální spojku, jsem hodně vytížen a netrávím tolik času s rodinou.
Co bys nám chtěl říct na závěr?
Hlavně se toho nebojte. U nás v Roztokách je vidět, že lidi politika moc netáhne. Hlavně co se týče komunálních voleb. Snažte se naslouchat lidem na sociálních sítích a nebuďte zlí. Mladí patří do politiky. Potkal jsem se i s názorem že jsem na politiku moc mladý, že se chci vyhnout práci a měl bych nejdříve poznat tu manuální. Tyhle lidi bohužel nepřesvědčíte, a proto není dobré si z nich něco brát.
Chci říct, aby se mladí nebáli politicky angažovat. Nenechte si ujít tu příležitost ovlivňovat co se kolem Vás děje. Každý hlas je ve veřejném prostoru potřeba.
Autor článku: Tereza Kuklová, 4C